korsování v nových botách

jedna z výhod bydlení na vinohradech je fakt, že mám kousek pod kopcem skvělý zahradnictví (kde jsem letos koupila bílej fíkovník nebo citronovník za pade, zatím oba prospívají) a že na korso krymská můžu jít i když jsem líná, unavená a už po padesáti krocích mě bolí nohy z nových bot.

kromě týhle cedule na dveřích má zahrádkář ve francouzský taky skvělý webovky

ty boty si na korsu mimochodem odbyly svojí premiéru, jsou od kanadský vegan značky matt&nat a putovaly ke mně několik měsíců. vůbec nechci myslet na tu ekologickou stopu - místo do český republiky je totiž napřed poslali do kostariky. takže varování před eshopama a poučení do budoucna - příště si radši pořídím vegan konopný tenisky bohempia jako má will, můj bf. chtěla jsem neutrální tenisky na několik let, snad mi alespoň nějakou dobu vydrží. až si na ně zvyknu.

ještě přes korsem se tedy stavujeme v drogerii, abych si koupila gelovou náplast. na patu si lepím radši dvě, na lavičce v parku nad francouzskou ulicí. musím si kvůli tomu na chvíli svléknout punčochy, takže docela ladím s týpkem svlečeným do trenýrek, opalujícím se na sousední lavičce.

v poledne to v krymský moc nežilo

moje první kroky na korsu vedly ke stánku 'divoká tráva', jejichž nezapomenutelný mrkvový vade kuličky jsou vždycky highlight květnový hry na restauraci. zmiňovaly jsme je tu už loni a fakt to stojí za to. tentokrát nabízeli i hráškový kuličky, o kterých bych ale nevěděla, nebýt pipilotti. zatímco mrkvových kuliček jsme s willem spořádali každý jednu porci, o hráškové jsme se rozdělili. pozdějí jsem toho možná trochu litovala, kočky jsou prostě nenažraný.

k vada kuličkám jsme si dali cold brew z bird song coffee (aka lesní kávy s certifikací bird friendly <3, jiný už nekupujeme) od nemléka a na domů jsme si pořídili půllitrovku podojených mandlí. nemléko jsme zaznamenali na nedávné veggie náplavce - tehdy jsme ho s břichem plným zmrzliny přešli bez povšimnutí, tentokrát jsme chtěli vědět, jestli je to jenom hype nebo jestli je jejich datlemi slazené mandlové nemléko fakt taková dobrota. je to dobrota.

pipilotti, matilda a nemedovník. matildin výraz snad mluví za vše, co vám zprostředkovat nemůžeme je sountrack z worshopu izraelských tanců

nad nemedovníkem od v jednom kole (výborný bezlepkový vegan sladkosti, matilda doporučuje všema deseti) jsme během soundtracku z nedalekýho workshopu izraelských tanců s pipilotti zavzpomínaly na dětský léta, labutě, lodičkový houpačky a hlavně na to, že největší big deal poutě ranejch devadesátek bylo zažít jízdu na řetízkáči s lambadou. tohle jsme se pak tak nějak snažily zprostředkovat/vysvětlit willovi, leč marně, v irsku měli v raných devadesátkách asi trochu jiný starosti. neznal ani lambadu, kterou jsme mu dokonce s pipilotti mistrně zanotovaly. a ne, nebylo to naší interpretací, nepomohl totiž ani youtube. najde se mezi váma někdo, kdo nezná lambadu? a měl to někdo stejně jako malá miakarina a pipilotti, když k nim přijela pouť?

rebarborové řezy s pampeliškovou marmeládou, bezmedovník, 'tvarohový' raw koláč s malinami, všechno bez lepku, od 'v jednom kole'

od sympatické slečny u stánku 'v jednom kole' si pro jistotu kupujeme ještě něco tzv. na doma, do krabičky, a přerušujeme tak zvláštní harrasment, nebo možná to bylo neobratné dvoření? jednoho pána středního věku. pro-tip 11k: na akce jako je restaurant day, vegan hody, nebo různé food festivaly (a že jich poslední dobou je, co?) si přineste vlastní nádobí nebo krabičky. nebudete tak vytvářet odpad a ještě se místo plastového talířku najíte z fancy porcelánu po babičce, nebo třeba od ema má mísu.

ještě jednou jsme si prošli krymskou, zahlídli spoustu známých tváří - třeba návrhářku elišku knotkovou, s níž připravujem rozhovor (nejen) o vegan designu - ale ztrácíme se v davu, je toho nějak moc. nezbývá než sednout do trávy a poslechnout si francouzské overland inn, největší překvapení sobotního odpoledne. větší než workshop izraelských tanců. synťáky forever.