kočky a modrotisk: report ze strážnické dílny

do strážnické dílny modrotisku jsme se vydaly na pozvání dariny zavadilové, ředitelky designsupermarketu (a dalších projektů) a módní návrhářky alice klouzkové (polovičky dua sistersconspiracy a vedoucí ateliéru módního designu na holešovické scholastice), které společně uspořádaly dobrodružnou poznávací výpravu za touhle tradiční textilní technikou. seznámení se základy modrotisku i následný workshop se uskutečnily v rámci evropského projektu 'the roots of european design'.
modrotisk je stará řemeslná technologie barvení a zdobení látek původně importovaná z číny, jeho specifická evropská podoba ale patří k našemu kulturnímu dědictví.  jedná se o metodu zdobení tkanin pomocí dřevěných nebo kovových forem, při kterém se vzor vykryje takzvanou rezervou a v následné indigové lázni se tak uchrání od modré barvy. jde tedy o negativní tisk. ve strážnické dílně na jižní moravě se tak tiskne od roku 1906, ještě starší je ale dílna rodiny danzingerů v moravské olešnici (1816). naši skupinu, zpětně nazvanou 'přátelé modrotisku', uvedlo do problematiky  několik členů rodiny jochů, která je s modrotiskem spjata od dob rakouska-uherska a ve strážnici působila i během několika dekád existence takzvaného 'úluvu' aka ústředí lidové umělecké výroby od padesátých do devadesátých let. v té době navrhovaly vzory pro modrotisk výtvarníci úluvu, například arnoštka eberhardová (btw arnoštka nejlepší jméno ever) a péčí jejich i péčí etnografů se strážnický repertoár obohatil o řadu tradičních, historických i autorských motivů, mnohdy inspirovaných jinými lidovými technikami, přesně v duchu úluvu.  v současné době patří strážnická dílna pod firmu arimo, která sice v první řadě vyrábí konfekci pro rakušáky, rozvíjí ale nadále tradici ruční výroby. kromě suvenýrů a bytového textilu si ve stážnici můžete pořídit i metráž s rozličnými vzorky (naštěstí mají i eshop) a pokud byste nad výběrem motivu váhaly, paní binderová z klanu jochů radí: 'puntíky se líbily vždycky'.

více z výletu 'skupiny přátel modrotisku' si ukážeme příště! zůstaly jsme totiž do druhého dne, kdy se všichni ti šikovní studenti umprumky, ujepu, uud a scholastiky (dejte mi vědět, jestli jsem na někoho nezapomněla) jaly vyřezávat bramborová a mrkvová tiskátka, vystřihávat šablony a navrhovat vlastní autorský modrotisk. na výsledek se budete moct podívat na předvánočním designsupermarketu, momentálně látky s krásnými dezény čekají ve strážnici na vymáchání v indigu a následném vykoupání v roztoku, který z nich sloupne rezervu a odhalí jejich modrobílou podobu.

výhled na zamlženou zahrádku  našeho hostelu 'jedna báseň'. tenhle hostel rozhodně doporučujeme, oproti tomu se nám moc nezdál o dost dražší hotel panelákového typu, ve kterém se musela ubytovat část naší skupiny. skupinu jsme nazvaly 'přátelé modrotisku' a jsme i na fejsbuku. 

největší pastvou pro oči přátel modrotisku byla rozhodně rozsáhlá sbírka strážnických raznic, pomocí kterých se na plátno nanáší rezerva. původní raznice byly vyřezány pouze do dřeva, v průběhu 19.století se ale objevily i jemnější motivy, takže k řezbě přibyly mosazné nýtky a hřebíčky. 

tady se suší látky s nanesenou rezervou. lázeň v indigu je teprve čeká. jelikož se jedná o formu negativního tisku, nanesené motivy budou nakonec bílé, jejich okolí modré.

pan mič je jedním z mála lidí, kteří umí pracovat s modrotiskem.

pokračovatel rodinné tradice barvířství a modrotisku františek joch ml., kterému byl v roce 2004 udělen titul 'nositel tradice lidových řemesel' za jeho zásluhy o uchování ohrožené technologie  modrotisku

paní binderová také patří do rodiny k jochových. ukázala nám všechna zákoutí modrotiskařské dílny a se složitějšími dotazy ohledně historie téhle staré technologie nás odkázala na svou dceru, která nám přednášela ten den odpoledne. pokud vás dějiny i současnost modrotisku zajímají hlouběji, pořiďte si její knihu 'modré z kypy'.  

obsáhlá 'knihovna' raznic, kterou jsme si celou projít nestačily. některé kusy na nás byly moc těžké, některé zas byly hodně vespod. nevšimly jsme si tak oblíbených tradičních motivů jako 'slimáky' nebo 'páví perí'.

jeden z moderních motivů pro děti, tzv. 'pexeso'

místečko pro indigovou  lázeň

symbol 'ústředí lidové umělecké výroby' (úluv), pod jehož hlavičkou strážnická dílna působila od roku 1954 do 90.let 

františek joch ml.  při práci

s veronikou ruppert z českého rozhlasu a s jejím mikrofonem už mám vlastně pěknou sérii fotek. jednou bych asi mohla udělat nějaký časosběrný článek 'veronika s mikrofonem'. ještě tomu dám pár let. 

starodávný čínský motiv aka naprostá nádhera

síto se ve strážnické dílně používá od 70. let, dříve se tisk prováděl pouze pomocí raznic.

hodně devadesátkovej vzorek

při držení tohodle kousku jednoruč mi málem upadla ruka

tady se pro arimo šijí halenky. vozí se pak hlavně do rakouska. zatímco v tradiční modrotiskové dílně pracují jen 4 zaměstnanci, konfekce zaměstnává na 60 lidí.

a tady se se prodávají modrotiskové suvenýry, které jste dřív mohli najít i ve folklorních prodejnách 'krásná jizba'. pořídit si tu můžete i metráž, kterou ale naštěstí nabízí arimo i v eshopu, takže pokud si chcete něco ušít z tradiční ručně tištěné tkaniny, neváhejte! nelekejte se toho, že na první pohled/dotek působí poněkud naškrobeně, na zjemnění prý stačí dvě vyprání.

PIPILOTTI