tabook, festival malých nakladatelů

naší ambicí bylo přinést report z táborskýho festivalu malých nakladatelů ještě zatepla. pro nás pražský zápecaře představuje každej výlet mimo hlavní město velkou událost, jenže den se se dnem sešel a vidíte kolikátýho je. nám to ale připadá jak včera, nebo ok, možná předevčírem..

návštěvu tabooku jsme vlastně vůbec neplánovaly - pipilotti si toho času se zdviženým malíčkem užívala čaje o páté v anglii. mně nečekaně vybouchly víkendový plány, což vyústilo v to, že jsem vzala svýho irskýho kocoura/boyfrienda a oba jsme v sobotu ráno bez snídaně a nedostatečně oblečený vyrazili na hlavák. pro svetry jsme se nevraceli, vlak nám málem ujel. po krátký rešerši jsme na cestě do tábora zjistili, že tamější prodejna zdravý výživy natural funguje jako vegetariánská jídelna, bohužel jenom ve všedních dnech... měli jsme hlad, byla nám zima a prostě to úplně nevypadalo, že si ten výlet mimo prahu užijem.

naše obavy rozptýlil moment, kdy jsme dorazili k budově táborský střelnice, kde se letošní 3. ročník tabooku konal. na náměstí čekal připravený stánek s občerstvením a kamnama, kde se topilo dřevem, a myslelo se i na nás vegany. naložili jsme si od všeho něco - kváskový chleby s hummusem a řepnou pomazánkou, pečenou polentu se sušenýma rajčatama a hlavně zelňáky s tempehem, vegan variace na tradiční jihočeský junk food. výborný bylo všechno, nejvíc nás ale jako správný po exotice toužící měšťáky uhranuly zelňáky. naneštěstí si nepamatujeme, kdo měl tyhle dobroty na starosti - ví někdo?
!update: díky anonymnímu informátorovi už víme, že catering mělo na starosti táborské kulinářské studio dýně na víně. 

pak už byly na pořadu dne knihy. hned u vstupu jsme si pořídili krásný zlatý bedekr (pdf soubor ke stažení najdete tady); to abychom nemuseli neustále zírat na displej smártfounů, který se nám v průběhu dne stejně vybily. 

vystavovala známá nakladatelství, který pražský povaleči jako my znají především z pravidelných knižních jarmarků knihex, ale i speciální zahraniční hosté (máme teď namysli ty nakladatelský, páč jsme nestihli ani milovanýho bjørna rune lieho). 

za slovensko reprezentovalo vydavateľstvo artforum, jež si dává za cíl v krásné úpravě vydávat krásné knihy jak původní, tak překladové. třeba takovou helle helle, naší oblíbenou dánskou autorku (v češtině od helle helle vyšly zatím 4 knížky, 3 v nakladatelství paseka a všechny výborně přeložený helenou březinovou). 

nádherný publikace přivezl polský muchomor či slavný italský corraini, nás ovšem poněkud nepřekvapivě zajímal hlavně magikon z norska. ten kromě komiksů od johna arneho sæterøye aka jasona (od nějž u nás vyšlo třeba pšššt) a atraktivní publikace o kérkách norských námořníků (kniha je to opravdu krásná a její pořízení v nás nějakou dobu hlodalo, jenže je to taková ta typická coffee table book, kterou si dvakrát prohlídnete a pak už jenom vystavíte a ukazujete návštěvám) dovezl hlavně knížky pro děti. skandinávský země jsou známý tím, že si svojí dětskou literaturu hýčkají. my máme nicméně pocit, že česká republika nikterak nezaostává - v poslední době především právě díky nakladatelským počinům baobabu.

hemžení mezi stánkama nakladatelů sice chvílema způsobovalo záseky uprostřed uliček, všechno ale působilo příjemně, atmosféra nám trochu připomínala předvánoční knihex a my si samozřejmě chtěli úplně všechno koupit. u stánku plavu jsem konečně ukořistila dva roky starý číslo, co mi tehdy uniklo, u napoli a občanského sdružení cesta domů, poskytujícího péči umírajícím lidem a jejich blízkým, jsme pořídili dárky pro neteře včetně balících papírů. kudla werkstatt lákali plátěnkama od dr.laborátora/evy macekový. nám se podařilo odolat, jen abychom si pak odnesli magnuse (year x91) od juliány chomový a kláry kolářový z projektu námluvy aka famu meets umprum. 

součástí festivalu byla taky spousta výstav - alžběta skálová a bjørn rune lie, jiří šalamoun, společná výstava studentů uměleckých škol i 'brut umělkyň' les femmes terribles... a workshopů. některý jsme navštívili, na jiný bohužel nezbyl čas. v průběhu dne jsme se vydali na menší procházku, která se trochu neplánovaně protáhla - v nedalekým poutním kostele se konala slovenská svatba se zpívajícím knězem a na zahradě gentleman nightclubu bosambo jsme potkali kočku a chtěli se kamarádit. ale o tom všem (a hlavně o těch výstavách!) zas příště.

MIAKARINA