bytový blešák

návod pro potenciální pořadatele vyklízecích bytových blešáků 

v jednom starém žižkovském bytě s nábytkem na míru a celoživotní sbírkou věcí po něčích prarodičích se někdy v listopadu konal bytový blešák. kočky dostaly pozvání, a tak přišly. na podobné akci ostatně ještě nikdy předtím nebyly. po babičce a dědovi toho zůstala spousta  a byt bylo potřeba vyklidit. kamarády a jejich známé a známé jejich známých svolal ondřej na místo přes sociální sítě (poznámka pro prarodiče: to mladí dnes pořád dělají, svolávají se po sítích a dělají tak revoluce, blešáky a tak).

kočky vyjadřují tichý obdiv lidem, kteří měly všechno tak hezky srovnané a toaletními potřebami šetřili.

opatrně a zádumčivě jsme se probíraly naditými skříněmi, otevíraly krabice s drobnostmi a poklady všeho druhu pocházejícími z doby od první republiky až do nedávné současnosti a hladily vonící mýdla, která nebožka babička už nikdy nepoužije. s matildou toho nešlo moc ukořistit, vlastně jen dvě nepoužitá  dětská trička z ndr  a dřevěné dopravní značky k trolejbusu. v bytě bylo totiž skutečně narváno a miminko se tam samo plazit nemohlo, protože by ho chtiví kupci jistojistě ušlapali, případně označili samolepkou se svým jménem na znak toho, že předmět kupují. 

z bytu po cizí babičce jsme si stejně odnesly  hlavně pocit smutku nad pomíjivostí věcí a lidí a taky nostalgii  po známých vůních, směs pachů nám připomněla naše babičky, jejich voňavky a jaký to bylo schovávat se ve skříni plný starejch kabátů. stačilo nám vlastně dívat se a fotit, protože jsme se nějak nemohly přenést přes to, že budeme plenit něčí domácnost, byť to je vlastně to nejlepší, co se s tím lidským vybavením dá udělat - dát ho zas do oběhu, ať slouží těm, kteří o to stojí.  říkáme si ale přesto, jak by bylo nám, kdyby nám někdo chodil po ložnici a bral si naše věci z našeho veledůležitýho šuplíčku, dával si je na hromádku a pak odnesl k sobě domů bez znalosti našich soukromých souvislostí. nebouřil by se náš duch proti tomu? nebo by byl naopak rád, že jeho věci poputují někam, kde to ještě žije? asi by byl rád... nebo by mu to nejspíš bylo úplně šumák. 

lampička už byla označená samolepkou...

značky jsou parádní a objevila je kamarádka...

moje babička měla ve stáří strašně podobný rukopis. nevědět, že jsem v cizím bytě, řekla bych, že  'středohnědý' napsala ona...

babička si toho prý hodně ušila sama. děda byl krejčí a kdysi měl salón; než mu ho vzali...

tady jsme krutě zaváhaly; vánočního kýče není nikdy dost, zvláště v podobě kulatých krabic od sušenek.

desítky mýdel a dokonale nažehlené ložní prádlo