shape&vision no. 2

tak jsme se my kočky konečně sešly a probraly ten večer shape & vision, kde jsme se po dlouhý době setkaly v plnym počtu. téměř po dvou týdnech (což je ve světě internetu téměř věčnost)  přinášíme slibovaný report, takový patchwork našich dojmů a rant o tom, co nás napadlo, když jsme minulý pátek v nodu poslouchaly prezentace architektů, módních návrhářů a jednoho anonyma.

Adam Gebrian zvládl svou moderátorskou i organizátorskou roli mnohem lépe než posledně; architekti byli krásně připravení, vtipní a jejich vystoupení mělo šmrnc. měli také to štěstí, že celý večer zahajovali, publikum bylo čerstvé a lidi se netrousili ven, jak tomu bohužel bylo během druhé a delší části 'šejpu'. bylo vidět, že prezentovat svou práci ostatním jim nedělá problém, je to ostatně důležitá součást jejich architektonické praxe, kdy musí předstoupit před klienta a svou vizi mu srozumitelně předat.

http://www.ov-a.cz/

Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z architektonického studia ov-a povídali o pět let starém projektu rodinného domu králův dvůr. víc erudovaného textu o tomhle domě, jehož vnější oplocení bylo odebráno na úkor toho vnitřního (a na domě tím vznikla jakási - jak to autoři sami nazvali - 'šála') si můžete přečíst například v tomhle článku z lidovek, my bychom jenom rády podotkly, že nás asi stejně jako většinu publika pobavila otázka moderátorky večera veroniky ruppert, zda si autorská dvojice termín referující k originálnímu architektonickému prvku vypůjčila, nebo si ho sama vymyslela (údajně to druhé).

http://www.narchitekti.cz/

manželská architektonická dvojice Petr a Zuzana Nacházelovi (aka nacházel architekti) hovořila především o budování nového ze starého - nebo spíš upravování něčeho původního k novému účelu - konkrétně projektu renovace usedlosti v jižních čechách a naplnění vize nechat historii objektu čitelnou i v nově provedených zásazích. tenhle přístup se nám hodně zamlouvá a často si říkáme, proč budovat nebo vyrábět stále něco nového, když základy tu jsou...

  

po přestávce jsme se z  bytových prostor  přesunuli  do prostoru ještě osobnějšího a intimnějšího . architekty vystřídali  módní návrháři v režii Veroniky Ruppert a bylo slyšet méně o požadavcích klientů a zadáních, více o pocitech a výtvarném a uměleckém dojmu.

do zahrady svojí imaginace i do milovaný trnkovy knížky nás zavedla Petra Ptáčková, naše oblíbená pařížská studentka módy, která si ráda hraje, experimentuje a miluje pohádky. naprosto se ztotožňujeme s jejím vyznáním, že móda je hra. petřina loňská kolekce zahrada se dočká menšího rozpracování a nové prezentace na festivalu fashion clash v maastrichtu.  v paříži je prý  studium hlavně o rozvíjení vlastní fantazie, tvůrčí svobodě a precizní ruční práci. její výtvarně-módní projekty tohle podle nás ztělesňují dokonale. a příště to prý bude o exupéryho malém princi.

  

petra ptáčková přinesla do nodu zbrusu novou vestu ke svojí loňské kolekci zahrada, kterou se rozhodla ještě  trochu rozpracovat

skvěle kariérně nakročeno mají návrháři z tria La Formela (Atonín Soukup, Miroslava Kohutiarová, Katarína Ravasová). jejich poslední kolekce, která se premiérově představila na podzimním prague fashion weekendu a následně pak dokonce v kuala lumpur,  vyvolala obrovský mediání zájem. srdce nejedný módní redaktorky si ale trojice získala už na loňských shooting fashion stars; la formela totiž rozhodně ví, jak zaujmout. bez jejich efektního modelu brýlí se loni neobešel téměř žádnej pořádnej editorial,  zaujali jím i nás.
tahle móda je efektní a má světovej šmrnc, tojo, my jsme ale do nodu přišly na větší androš a naše zraky se tak upíraly dál. 

 

tvorba Eshy Mlynarčíkové je nám sympatická, její kolekce dark wood, o který jsme tu dřív psaly, je v podstatě skvělej příklad fashion upcyclingu a to je přístup, kterej nás - jak určitě víte - celkově dost bere. její specifický styl se podle nás nepotřebuje ospravedlňovat opakovaným zodpovězením dotazu z řad architektů  'jak přesně tě inspiroval le corbusier?', inspirace v módním designu stejně jako v umění snad přeci může být  intuitivní a těžko definovatelná. zároveň ale kontrast mezi jejím přístupem a pohledem přítomných architektů může být cenným poznatkem  v rámci výzkumu podobností a rozdílů mezi módou a architekturou.

na výrobu doplňků  esha používá například zbytky dřeva z hmatníků elektrickejch kytar 

  

Hana Frišonsová  mluvila o své práci velice spontánně a osobně. dělá, co se jí líbí (a není to taková ta fráze z magazínu), šije to, co chce sama nosit a v čem je jí dobře. vždycky jí bavily nejrůznější divnosti, který se momentálně zvěčnily do fashion objektů z nejnovější kolekce 'oddity'. pleteniny deformující postavu   odprezentuje v rámci instalace na festivalu fashion clash v maastrichtu, kde se setká s petrou ptáčkovou. skoro se nám chce udělat si tam výlet a tenhle kabinet kuriozit vidět na vlastní oči. třeba hanku někdo přemluví a vystaví se i někde u nás. 

nejvíc nás dostala, když prohlásila, že by se nejradši někde na pár týdnů zavřela a oddala se ručním pracem. od hip holky, co tancuje až do rána, člověk takovýhle věci moc často neslýchá.

nejnovější hančin projekt 'oddity' se dočká premiéry v maastrichtu 

jako bonbónek na závěr - pro ty, co vydržely až do konce dlouhého programu - předstoupila před publikum  jedna ze zakladatelek slovenského časopisu anonym, který se věnuje (nejen) módní fotografii. fotí sem například michal pudelka a ten je momentálně i v bullettu, takže světoznámej. fandíme!

ze slov obou architektonických dvojic vyplývalo celkem jasně, že jejich práce se odvíjí od požadavků klienta. když něco klient nechce, architektům přes to prostě vlak nejede... nechceme spekulovat nad tím, jestli je na základě toho práce módních návrhářů svobodnější, protože návrhář si přece všechno vymyslí podle sebe a před publikum předstupuje už s hotovým produktem. možná by se na tom ale dala odpozorovat větší vyřídilka a sebevědomí architektů, kteří  musí svojí práci neustále obhajovat. ovšem  moc se nám nezamlouvá obě profese srovnávat, spíš bychom rády hledaly paralely. všechny akty zmíněných profesí přece nejsou stejné, kde architekt staví domy klientům na míru, módní návrhář musí šít na tělo a modelovat...o tom bychom si rády poslechly víc, tak možná na nějakém příštím shape & vision večeru.

chceme ještě říct, že by 'šejpu' rozhodně prospělo zkrácení, už proto, aby  aktéři nemuseli  přemýšlet, jestli diváci odchází, protože se nudí, nebo jenom proto, že už prostě mají žízeň nebo musí před večerkou domů. taky se nám nelíbí, když fanoušci módy a fanoušci architektury vystupují proti sobě jako v nějakém klání a s despektem pohlížejí na 'ty druhé'. o tom 'šejp' přece není, nebo by rozhodně být neměl, a věříme, že Veronika Ruppert a Adam Gebrian udělají všechno proto, aby architektura s módním designem našly příště zase společnou řeč.

PIPILOTTI