matilda rozmarýna

není to tak dávno, co tu za mě miakarina postovala fotky mého nácviku odjezdu do porodnice. od tý doby si říkám, že by to chtělo nějaký pokračování, at´ víte, jak to bylo dál. 

narodila se nám matilda rozmarýna,  za chvíli tomu bude jeden měsíc. když nespí, diriguje ručičkama neviditelnej orchestr, křičí, jí a pěstičkou bojuje za lepší svět. taky pořád někam kouká, na něco, co my obyčejní smrtelnící  nevidíme a přemýšlí o věcech, jejichž důležitost nejsme schopni docenit. přitahuje šišlavé tety, ale i nepokrytý misogyny, co říkaj věty jako 'třetí holčička, to je teda smůla...'. nic z toho jí ale nerozhodí.  sluší jí proužky a chodí se mnou na večírky. na zádech má tmavé chloupky jako nějaké zvířátko (patrně koťátko).

 

tentokrát jsem byla po porodu celkem brzo fit a měla jsem tudíž chuť chodit po nemocničních chodbách a fotit si zajímavý detaily. oddělení šestinedělí  nemocnice kladno (jsem na kladenský nemocniční zařízení nějak zatížená, protože tam na mě vždycky byli všichni strašně hodný) má vesměs bizarní dekor.  miluju ale ty historický vypínače v bruselským stylu stejně jako starý kovový skříňky a vozík na miminka, kterej připomíná salátovej bar, ovšem na parádních kolečkách. a taky ty  zavinovačky s ferdou mravencem a 101 dalmatincema. to nemocniční pseudokočárky aka postýlky, co vypadaj jako nákupní vozíky, patří spíš k tomu bizáru.  a na jejich drncání člověk jen tak nezapomene. nejvíc se mi ale líbí ta špitální bělost a čistota. hmmm... a hned po tom ty čerstvý rohlíky k snídani. no, vlastně mi tyhle krátký nemocniční pobyty ani moc nevaděj. 

p.s. ida mi nikdy nevěří, že ty děti nekupuju v ikea, musí se proto za mnou vždycky vydat z královskejch vinohrad do dejvic a pak autobusem do kladna, aby to viděla na vlastní oči. letos se ale matildy daly sehnat i v ikea, jak dosvědčuje foto níže.

PIPILOTTI