Šmrncovní kloboučky se mi vždycky moc líbily. Sama mám doma dva maličké, jeden z Londýna a jeden po babičce. Loni na jaře jsem ale objevila sympatickou mladou dámu, která se u nás před nedávnem pustila do výroby parádních minikloboučků, baretek, fascinátorů a klobouků. Ač není zatím příliš známá, má podle nás Kateřina Čadová velký potenciál. Kromě nápaditého a jednoduchého designu totiž sází na kvalitní řemeslo. Používá tradiční modistické techniky, to znamená, že klobouky sama ručně tvaruje a šije. Tomu se naučila v Londýně (Anglie je totiž takovou mekkou modistů) u Rose Cory, která prý šila klobouky i pro "královnu matku". Pečlivosti a krásného zpracování si všimnete hned jak klobouček od Káti vezmente do ruky; nikde nekoukají nitě, stehy, nedejbože lepidlo (když už klobouk, tak ať není poslepovaný kanagonem, žejo).
Káťa ještě nedávno pracovala v bance, láska ke kloboukům jí ale přemohla. Sice zatím nemá vlastní ateliér, doufá ale, že si nějaký brzy zařídí. Navštívila jsem ji tedy u ní doma v Hostivaři, kde má v obýváku takový kloboučnický koutek. Dostala jsem parádní bábovku (která mi samozřejmě svým tvarem hned připomněla klobouk) a zalistovala si několika čísly modistického časopisu The Hat, jehož předplatné dostala Kateřina k vánocům. Nejvíc mě fascinovaly kloboučnické formy a ještě více fakt, že si některé Kateřina dokonce sama vyrobila. Že je šikovná už ale víme. Nadání na ruční práce prý zdědila po mamince a zalíbení v nich našla zejména tehdy, když pracovala v kanceláři. Šití se pro ní totiž stalo jakousi formou arteterapie. A pokud by vás zajímalo, čím se rozptyluje teď, když se kreativní práce stala jejím zaměstnáním, tak vám to teda řeknu: trénuje na běžecký půlmaraton.
Její první kolekci jste mohli vidět loni na jaře (například v Mandarinu na Grace&Glamour, kde jsme si její kloboučky poprvé vyzkoušely) a najdete v ní i klobouček mého srdce - žlutou minibaretku, kterou už mám objednanou. Na podzim jste mohli na stejné akci vidět její plstěné klobouky s koženými detaily vyrobené ke kolekci návrhářky Jany Minaříkové. Teď se chystá na slavnostnější řadu a láká jí zkusit větší a extravagantnější fascinátory. Vychází z toho, že nejvíc zakázek se přeci jen týká svateb a podobných společenských událostí. Na pracovním stole se jí proto teď vrší růžový sisal, se kterým experimentuje. To my kočky se většinou slavnostním chvílím vyhýbáme, ale hned bychom si nějaký ten fascinátor nebo klobouček vzaly jen tak. Pro radost.
sisal se musí nejdřív trochu navlhčit a teprve pak se dá tvarovat |
tomuhle brku se říká "spine" |
pokud vás Kátiny kloboučky zaujaly, sledujte jí na facebooku, aby vám neunikly žádné novinky. něco na prodej má momentálně vystaveno na fleru, ráda vám ale vyrobí pokrývku hlavy podle vašich přání.
I ty květinové aplikace si dělá slečna sama? Nevíte? Jsou totiž moc povedené.
OdpovědětVymazatANO! No právě! Je moc šikovná.
VymazatTo je nádhera. Moje babička byla modistka - kloboučnice, tenkrát se tím dalo krásně (u)živit. Moc se mi to líbí. Já se v klobouku vdávala.
OdpovědětVymazatAhoj Káťo, to jsem ráda, že tě tu vidím :)) gratuluji ke splněnému snu. :)
OdpovědětVymazatMá nádherné kousky..znám je osobně:)
OdpovědětVymazat