PFW: odtajněný kočičí deníček

něco jako dream team

Některý z vás to možná už nudí, jiný zas pobuřuje, že kočky na takový velký akce chodí, ale jak říkají Čokovoko, this is the way of život. Na Prague Fashion Weekendu jsem prožila několik intezivních dní, viděla devatenáct přehlídek a snědla minimálně tolik čokotyčinek (TY měly být v goody bagu, kočky radši čokošku než řasenku). Podobně na tom bude i Anička z Modeschau (minus ty čokotyčinky). Nejvíc přehlídkových skalpů má ale na kontě patrně Heather O’Brien, americká fešn žurnalistka žijící v Praze. Sice se s ní v úsudku mnohdy neshodnu, její názor mě ale zajímá. Byla snad na všech přehlídkách, neustále si dělala poznámky a často mi držela místo vedle svojí sedačky se jménem. Kdybych byla na táboře, řekla bych, že to byla moje spolubydlící ze stanu. Já jsem si poznámky žádný nedělala, všechno mám v hlavě. Všechny lajky, všechny křivdy, nový jména a osobní highlighty. Bylo to vzrůšo a něco z toho vzrůša sem teď po paměti naškrábu…

ČTVRTEK

Beru si na sebe šaty od Pavla Ivančice. V tramvaji potkávám Pavla Ivančice. Náhodou. Prý mi to v nich sluší. Stoupáme vzhůru k Hradu, teda Stanu a já se ptám, jak se těší na vedení ateliéru Módní tvorby na VŠUP. Těší. Taky povídá o svý nový pánský kolekci, kterou ukáže na Designbloku. Prý to bude hodně velký minimál, možná až moc. Super, říkám já. U Stanu potkáváme všechny ostatní a dlouho s nimi čekáme na začátek. Přišli jsme na Mirku Talavaškovou, která vytvořila kolekci pro Delor. Chceme ji podpořit a při defilé zakřičet bravo!

Jako jediná jsem ve Stanu už dneska byla, a to odpoledne na Haně Stoklassový (pohodlná klasika značky Bohème, kterou by chtěla nosit moje maminka i já a krásný švédský boty) a Ladě Vyvialový (zajímavý kloboučky). Anička se mě ptala, jestli jdu na otvíračku butiku Chatty a já na to, že nemám pozvánku. To prý nevadí, Anička taky ne. Jenže já už si dřív naplánovala rozloučení s showroomem Zuzky Veselý v Bubenský, tak jedu tam. Zuzka stěhuje ateliér do Dejvic. A na Chatty, kterým ke kolekci navrhla boty Zuzana Serbák, se zajdu podívat jindy.

Občerstvení pro klienty Deloru jsme zlikvidovali asi hlavně my. Sorry. A to přitom nakupujem hlavně v sekáči. Největší radost z jednohubek měl Mark a taky jich dokázal nejvíc ulovit. Jakub přinesl domácí brokolicový muffin a dal nám ochutnat. Měla jsem nastudovanej program a všem jsem dávala informace. Připadala jsem si důležitě.

PÁTEK

Všechno začíná po obědě, když dorazí můj táta na hlídání. Děti jsou z dědečka nadšený a já taky. Rozhoduju se, že si každý den vyberu na reportáž jen jednu přehlídku, jinak se z toho zblázním. Za včerejšek píšu teda jasně o Mirce. Přednášku o český módě posledních sta let nestíhám, přehlídku od pěti už jo. Společná přehlídka Ivany Kaňovský a tria libereckých absolventů La Formela je jedním z nejintenzivnějších zážitků celýho fashion weekendu. U Ivany se bojím, vždycky se těch jejích sci-fi amazonek bojím. La Formela a Good News from East Palace inspirovaná čínským umělcem Zhou Fanem na nás působí jako nějaká kolekce z Milána. Podle Andrey ideální Versace, podle mě prostě dost dobrá kolekce.

Budoárová přehlídka značky La Perla byla nekonečná. Jím čokotyčinku a jsem šťastná, že se nemusím nikde ukazovat v prádle. Anička jí müsli tyčinku. Ta by klidně mohla. Těšíme se na Natálku Steklovou. Přehlídka její eko/bio kolekce je strašně zábavná a je vidět že modelky to baví taky. Chci jet někam na dovolenou, někam, kde je teplo. A na sebe šaty od Natálky a do kufříku spoustu knížek. No, to by bylo fajn. Místo toho jdeme na čaj. Na horkej čaj. Je mi fakt děsná zima, období rýmy začíná.

Večer na Polanku přišli snad úplně všichni. Press zóna byla narvaná. Sedíme někde v druhý řadě a máme stísněnej pocit. Zážitek je to působivej, je to klasickej Jakub Polanka. Skvělá hudba a temná, až běsná atmosféra ispirovaná Prahou. Naší skupinku Polanka názorově polarizuje. To je myslím dobrý. Jdu domů nočním městem a jen tak pro sebe si rapuju. To je asi trochu trapný, žejo, ale WWW a siluety nočního města se mi vrývaj pod kůži. Mám Prahu fakt ráda.

Tenhle den byl nabitej skvělejma přehlídkama, srdce mi ale ukradla Natálka, páteční report tedy bude o ní.

Táta mi po telefonu sděluje, že je strašně unavenej a že další odpoledne už hlídat nemůže. Bude na chatě. Vždyť jsi mi to ale slíbil, tati?, nárokuju si plnění slibů. Než abys dělala někde zadarmo novinářku, tak to radši zůstanu na chatě, vpálí mi do ucha. Tak dík. Máš pravdu. Dyť já vim. Najednou mi to všechno přijde děsně vtipný. No, tak zejtra nikaj nepůjdu a budu si hrát na ženu v domácnosti. Program je jasnej.

SOBOTA

Nevzdávám se. Ráno seženu babysitting aspoň na večer, ať můžu na Star show. Všechno domluvím. Nato mi volá táta, že si to rozmyslel, že mu můžeme odpoledne děti přivézt na chatu, že je tam hezky a na zahradě dobrý jabka. Ruším babysitting. Sorry. Vařím a peču dětem na chatu. Nestíhám se převlíknout. Dneska asi fakt kašlu na styl a vezmu si černej pršipláštˇ, kterej zakryje všechno. Za tři minuty mi jede autobus a Cyril nikde. Ve čtyři tam teda fakt nebudu, říkám si a do toho volá Cyril, že už je v ulici a můžu vybíhat. Dám pusu dětem a běžím, v ulici míjím jeho auto. Dobíhám autobus a říkám si, že jsem asi pitomá.

Na Evě Brzákový potkávám designérku Lucii Mareš a její malou Elu, je to fajn takhle se po delší době vidět. Skoro celý přehlídkový mezičas strávíme v sále a nikdo nás nevyhazuje. Nakonec se ale Lucie sebere a jde domů. Já zůstávám na všechno, když mě tohle odpoledne stálo takový úsilí.

Kateřina Geislerová - tahle róba se mi líbila asi nejvíc, na ty rudý a čb minišaty moc nejsem

Zaber si to místo, říká mi trochu učitelsky Heather. Nechápu, proč sis Pavlíně (té milé paní, co dělá PFW píár) neřekla o cedulku se jménem do první řady. You’re too nice. Já na to, že jsem jenom Czech a prostě na to nemám sebevědomí, načež přichází slečna z Check Czech Fashion, suverénně mě obchází a sedá si na sedačku, u který stojím a dělám, že jsem Veronika. Papírek se jménem Veroniky Ruppert padá na zem. Nesměle protestuju (Veronika je přece moje kamarádka a chci si sem sednout, protože vím, že přijde až večer jako moderátorka). Nepomáhá to, slečna si to prostě musí natočit, tak jestli by mi to jako nevadilo. Vadilo, říkám potichu a samozřejmě odcházím kamsi dozadu. Heather nevěřícně kroutí hlavou, asi jsem v jejích očích klesla.

Cítím se dost mizerně, jasně že nejde o blbou sedačku. Modelky chodí krásně rovně a sebevědomě. Mám asi málo čokolády, nebo co. Nefotím, nechci. TIQE Petry Balvínový se mi nelíbí, asi na to nejsem ta správná roštěnka a IQ mám snad větší. Celebrity se před kamerou rozplývají, že to bylo jako Sex ve městě. Ježišmarjá. Jdu najít ostatní a rychle do Zavěšenýho kafe.

Udělá se mi líp, ale nejvíc mi zvedne náladu kouzelná přehlídka Zuzky Kubíčkový s botama od Zuzky Serbák. Jsem nemocná a nemožná, takže přesně takovou pohádku na večer teď potřebuju. Pohladí mě na duši. Druhá část Star show mě zase krátce uvrhne do depky. Marcel Holubec prý v kolekci ventiluje smutek nad ztrátou někoho blízkýho; je to znát a je to síla. Po přehlídce potkávám million lidí, potkávám taky OLO, která tu má všechno pod palcem. Ptá se mě užili jste si to aspoň? Já na to, že strašně, ale hned mi dochází, že to zní dost nejasně, tak dodávám, že strašně moc, ale to už se asi ztrácí v šumu lidskejch hlasů. Je mi zase zima, a to jsem dneska (na rozdíl od všech ostatních, zvláště Marka) kašlala na styl.

NEDĚLE

Melu z posledního, a to chodím na přehlídky jenom jako divák a vlastně jen tak, dobrovolně. Stejně se zase těším. Lola mi říká vem mě s sebou. Já jí vysvětluju, že to nejde, že tam jdu na celý odpoledne a budu se vracet pozdě. Je smutná, chtěla taky něco vidět. Tak příště. Asi by se jí byl děsně líbil Marcel Ostertag, návrhářská hvězda z berlínskýho fashion weeku, který si sám přehlídku uvedl i zakončil, protože miluje crossdressing a vysoký podpatky. Markovi prý ale jeho oblečení připomínalo sortiment českejch butiků v ranejch devadesátkách.

Mirka Talavašková v čelence z umělých zubů od Zofie Angelic

Konečně se dostáváme do fashion showroomu, kde jsou na prodej věci od nejenom českých návrhářů. Natálka Steklová tu prodává i knihy a rekvizity z přehlídky. Berlíňanka Zofie Angelic loňškou kolekci šperků z umělých zubů. Všechno si osaháme, jako vždycky. A taky vyfotíme. S každým se zakecáme a pak pospícháme, abysme stihli přehlídku. Dneska to u mě na celý čáře vyhrál Pavel Brejcha, prostě čistej minimalismus s nápadem.

U Zavěšenýho kafe pak všechno probíráme a přisedá si k nám paní Jarošová, estetička a historička módy, jejíž přednášku jsem v pátek nestihla. Její povídání u smažáku mi absenci ale víc než vynahrazuje. Na vejšce jsem stejně měla vždycky pocit, že to, co se probírá po seminářích u kafe je mnohem zásadnější než to, o čem se bavíme ve škole. Směje se našim postřehům a vypráví. Přehlídka soutěžních kolekcí mladých návrhářů se prý posouvá, tak máme čas všechno si v klidu sníst a dopít. Dostala echo, protože je v porotě.

START-UP nakonec vyhrála božská mája Maja Božović s temnou kolekcí, které dominoval kabát s vysokým límcem, trochu goth, trochu sci-fi. Za doplněk si cenu odneslo duo Lucie Jelínková a Monika Nováková (AWKWARD) s kolekcí dinosauřích bot. Líbilo se mi toho ale moc, třeba Mirka Horká se svou pánskou kolekcí.

Myslím, že tohle už je naše poslední ohlédnutí za Prague Fashion Weekendem. Pro mě to bylo jako bejt na táboře, na kterej člověk tak strašně chtěl, že si na něj musel na brigádách vydělat a když to skončilo, po všem se mu trochu stejskalo; po tý atmošce, po lidech, dokonce i po těch modelkách, který jsme každý den viděli několikrát na mole. Stálo mi to za to. U nás se toho moc profesionálního ve fešnu neděje, tak je skvělý vidět, že to někdo umí zařídit. Stálo mi to za to i kvůli prezentaci český návrhářský scény, který byla věnovaná drtivá většina fashion weekendu.

Mám pocit, že jsem tam strávila snad celej tejden. Do těch čtyř dní se totiž vtisklo příliš mnoho emocí, zážitků a setkání. Dochází mi, že móda je vlastně taková hra s emocemi. Móda je emoce... ale možná je to blbost a je to jenom byznys. Co myslíte? Kvůli byznysu nás kočky ale nezajímá, máme svůj blog spíš kvůli těm emocím. A příští rok chceme zase.

poslední přehlídka PFW - loňská vítězka soutěže mladých telentů Victoria Vittori

P.S. pokud vás zajímá víc, a to bez toho subjektivního patosu, doporučujeme rozhovory z PFW, který dělaly Anička a Veronika do Modeschau, kritický recenze kolekcí na Maud Homme (že by se tu konečně rýsovala nějaká pořádná fešn kritika a překvapivě ne v tištěnejch módních časopisech?), názory americký novinářky Heather O’Brien a taky oficiální fotky z přehlídek na facebooku PFW

pokud byste naopak chtěli víc toho subjektivního kočičího patosu, mrkněte se na naše reporty z PFW: Mirka Talavašková pro Delor, Natálka Steklová, ZK a Stará škeble a Pavel Brejcha.