lepší život

tak se kdysi dávno jmenovala jedna rubrika v elle. pamatujete ty doby, kdy se elle spíš skrz fancy fotečky profilovalo zajímavejma článkama? dneska to zní jako takový sci-fi, jenže až moc dobře si vzpomínám, jak jsem jako malá kradla elle starší ségře z kabelky. a nebylo to kvůli fotkám. tehdy jsem si o internetu mohla nechat zdát a elle byl magazín, co mi vlastně rozšiřoval obzory. tím teda nechci říct, že elle už dneska nikomu ty obzory nerozšiřuje, každýmu to jeho, žejo. někoho to třeba baví i dneska. mě ne. na zajímavý články se mi na elle.cz narazit nepodařilo (jo, jsem tak neinvestigativní, že jsem si ani nekoupila nejnovější číslo, jenom jsem ho prolistovala na návštěvě u sestry a nic jsem si z toho nedokázala zapamatovat, takže teď trochu vařím z vody). nemyslim teď teda ty hluboký filosofický úvahy na téma 'spolknout nebo vyplivnout?' fakt nechci křivdit tištěnýmu fotmátu, tohle je přeci jen z elle.cz, na druhou stranu to neubírá na absurdnosti kladení takovejch otázek - každá správná skautka přece ví, že spolknout. taky je mi jasný, že nad vším tím visí argument nákupní síly (z čehož by vlastně vyplývalo, že jsou u nás ženy a dívky čím dál dementnější) a pak taky ta zhouba tištených médií, spása nebo zkáza lidstva, internet.

jenže v elle jsem se kdysi poprvý dozvěděla, co to je a jak se připravuje bulgur, že je vlastně dost zbytečný si pokaždý nákup odnést v nový igelitový tašce, když můžeme mít jednu plátěnou a používat jí znova a znova, a že ve švédsku je od roku 1995 zavedenej legální status partnerství homosexuálních párů... to všechno právě v rubrice s názvem 'lepší život' (tak trochu se obávám, že ty články byly v polovině 90. let převzatý, alespoň ale tehdejší redakce elle nekradla zahraniční streetstyle fotky, vydávajíc je za momentky z příkopů, žejo). 

všichni čtenáři milana kundery už vědí, že nostalgie není nic moc. nechci si stěžovat a tajně si přát, aby se 90s vrátily zpátky. aby se cokoli vrátilo zpátky. sice jsem k současnýmu stavu civilizace a budoucnosti planety dost skeptická, občas ovšem narazím na lidi, co ukazujou, že jde věci dělat jinak a líp, bejt tak trochu filantrop, že možná není úplně nejsmysluplnější žít jenom v mezích 'tady a teď', a že to přemejšlení nad tím, jak zlepšit život (a snížit dopad na životní prostředí a takový ty eko věci), může bejt i dost zábavný.

Soap Flakes

dávkovače na klasická mýdla v tuhé podobě od švýcarské designérky natalie stämpfli.

asi se nemusím moc rozepisovat nad tím, co je na týhle myšlence tak geniální. nehledě na spotřebu plastů při balení jsou tekutý mejdla výrazně neestetický. ani ten nejvíc designovej dávkovač na tekutý mejdlo nebude nikdy vypadat tak hezky jako třeba překrásný voňavý oblázky od heleny heinz.

víc si můžete přečíst na stránkách designérky tady. 

Parasite Farm

byt jako ekosystém od dvojice německých designérů charlotte dieckmann a nilse ferbera.

urban zahradničení je evidentně hip, už o tom psali i v československý mutaci vajsu...pravda, už je to nějakej ten pátek a já jsem líná nespolehlivá blogerína, co má svoje články rozepsaný i měsíc, takže už to asi ani moc hip není. myšlenka zahradničení uprostřed urbanistický zástavby, supr. jezdit přes půl prahy na dvorek, abych si něco pěstovala na jednom čtverečním metru - už tak moc ne. přijde mi lepší buď a) nebydlet ve městě, b) něco víc high-tech. jako třeba byt proměněnej v ekosystém. 

můj dávnej sen je bydlet v chaloupce na kraji lesa a dělat si svůj vlastní šampón z kopřiv a podobný  neo-hippie blbosti, ale doufám, že to jednou dotáhnu aspoň na pěstování cuket uprostřed obýváku.

víc o projektu parasite farm si můžete přečíst na stránkách designérky charlotte dieckmann. 

The Moss Carpet

taky bych radši, kdybych z tý chaloupky vyskočila bosou nohou do mechu plnýho rosy...na druhou stranu obdivuju myšlenku nahradit v městským bytě předložky z umělejch vláken trsama mechu, co se zavlažujou vlhkostí vzhuchu a vodou, kterou právě jako ta podložka zadrží.

Víc o mechovým koberečku švýcarské designérky nguyen la chanh na stránkách yanko design.

Humble Bundle

humble indie bundle je takovej projekt geeků pro charitu. jednou za čas se vezme několik indie počítačovejch her a nabídnou se za libovolnou částku. prostě zaplatíte, kolik chcete, dostanete za to balíček her, který nebyly vyvinutý komerčníma studiema, a obnos rozdělíte jakýmkoli poměrem přímo mezi vývojáře jednotlivých her, organizátory projektu a konkrétní charitativní projekt. ty se obměňují tak nějak tematicky v závislosti na tom, co se zrovna nabízí za hry. při nedávným bundle, kdy se nabízela nová hra studia amanita design (tý senzace kolem samorostu, machinária, kuky se vrací a tak) botanicula (mimochodem jedna z nejkrásnějších her ever), se peníze věnovaly world land trust, direct-action organizaci na podporu mj. zachování deštných pralesů. 

současný android bundle - jak už název napovídá - je taky android user-friendly. takže kromě klasicky multiplatformních verzí her (+aktivačních klíčů pro steam) a jejich soundtracků ve formátech flac nebo mp3 jsou dostupný i verze pro android, lůzři s ajfounama a ajpedama mají smůlu (mě například hraní osmosu na pc donutilo si ho následně pořídit v app storu).

jestli chcete sobě nebo někomu udělat infantilní radost a zároveň tak přispět organizaci child's play charity, pospěšte si; humble bundle vždy trvá omezenou dobu a ten současný bude trvat už jen tři dny. 

MIAKARINA