kočky se taky ptají 'PROČ?!'

aneb pár slov o (in)toleranci.

ve finsku je tolerance v módě (zdroj: hel-looks.com)

nebudeme zastírat, že naše názorová diferenciace vzkypěla tak rychle hlavně díky tomuhle článku na blogu a czech fashionisto's diary.

šíří se to jak nějaká cizopasná houba...

na módním pekle poslední dobou obzvlášť tamější komentáře zavání módní šikanou. tak si my kočky říkáme...proč jenom, proč by si člověk nemohl nosit, co se mu zlíbí, když tím vlastně nikoho neomezuje?

blog 5 důvodů, proč tě nenávidím (nás kočky mimochodem moc zajímá, co za tím teda je) se řekněme taky docela nevybíravě otírá o cizí sebeprezentaci a styl, zato se ale strefuje striktně do řad módních blogerů (=lidí, co šli s kůží na trh a sami se rozhodli svůj styl a svojí osobu veřejně prezentovat). to je, podle nás, docela fér. čteme to jako legitimní recenzi na knihu, kterou někdo vydal a vystavil ve vitríně knihkupectví. ale pokoutný focení lidí, který si v neděli skočí do supermarketu pro pivko, co zapomněli při pátečním nákupu? to je jako strhat slohovku třeťáka, kterej je rád, že svázal dohromady pár vět, a stejně má radši matiku.
Ada z módního pekla to určitě původně myslela dobře, snaha o osvětu je fajn věc, i nás ze začátku bavily fotky slečínek v bílejch kalhotech a růžovejch topech s falešnejma LV kabelkama, ale ve chvíli, kdy se pod deseti fotkama lidí, který evidentně naprosto neřeší svůj fashion status, objeví 200+ komentářů reflektujících emoce oscilující někde mezi znechucením a opovržením, zdá se nám, že je tady něco špatně.*

snad by neškodilo uvést toleranci trochu v živější praxi. většinou se volá po toleranci vůči módním extrémům (i my jsme párkrát z davu schytaly "co to má jako bejt?"), na druhou stranu má nemalá skupina lidí evidentně docela problém s tím, že někdo prostě odmítá řešit estetickou funkci svýho oblečení, a nebo jeho vhodnost.

tepláky nebo šusťákovka že nepatří do města? a na vesnici už jo? na václaváku blbý, v modřanech v pohodě?

takže...máme všichni chodit uniformně, pěkně decentě, elegantně a hlavně účelně oblečený? nebyla by to trochu nuda? proč se máme přizpůsobovat pravidlům, který jsou stejně přežitý jako jejich doba? co je špatnýho na zlatejch botách v kombinaci s kostkovaným sakem?

a fakt jsou větším estetickým utrpením rejoicky než armáda rádobytrendy fashionistek?

nebo takhle - je horší bejt člen rejoice stáda, nebo trendy stáda? poví nám módní bůh, jakej je v tom rozdíl?

vašich umňoukaných 11 koček.

*mimochodem, to, co dělá Ada, respektujeme. její snahy apelovat na lidi, aby nekašlali na svůj vzhled, si ceníme. v tom, o čem píše, se většinou sakra vyzná - málokterá kritika je v dnešní době tak fundovaná. ne všechny ale zajímá móda. ne všichni hrajou šachy. a pro všechny ty, kdo se ohánějí argumentem "nechápete smysl módního pekla, když vás to nebaví, nelezte tam" - chápem, fakt. ale občas se nám něco nelíbí, tak to řeknem. to se snad smí, ne? tak nějak nám totiž ještě na tomhle světě a věcech kolem nás záleží.

MIAKARINA